Kdybyste před padesáti lety řekli lidem, že budeme v dnešní době jezdit na kole v tělocvičně, budou jen nevěřícně kroutit hlavou. Ačkoli si to neuvědomujeme, celý den cestujeme, snažíme se co nejjednodušeji a nejrychleji přesouvat z místa na místo a celé to pak završíme tím, že sportujeme v uzavřené hale, vedle desítek zpocených jedinců.
Problém je jasný – sport je pro velké firmy dobrý obchod, takže jsme masírování reklamou. Zatímco za velkým stolem postává šéf a plánuje uvedení nového, neodolatelného výrobku, ostatní tvrdě dřou v posilovnách s pocitem, že jde o nutnost. V reklamách se pak dozvídáme, že doping je v podstatě běžná záležitost, která se nedá odmítnout a bez které není možné kulturistiku a jiné silové sporty provozovat. Tyto firmy pochopitelně nemají špetku zájmu o své zákazníky a jediným cílem je vysoký zisk.
Lidé pak berou dopingové látky kvůli své neochotě podstoupit dlouhou a těžkou cestu. Kulturistika je pro teenagery způsobem, jak být větší, mohutnější a silnější. Tito dospívající cvičenci se snaží dosáhnout velkých rozměrů za účelem zvýšení sebevědomí.
A přitom kulturistika je o životním stylu, o způsobech a vlastní vůli, nikoli o rychlém nabrání svalové hmoty.
Dříve existoval jeden druh sportu – lidé sportovali pro své zdraví, běhali, plavali, vše zásadně pro své zdraví. Dnes se k tomuto sportu přidal také druhý způsob, který nemá absolutně nic společného se zdravím, ale zaměřuje se na budování postavy, výkon a všeobecně vzhled a sílu. Takovýto sport má jednu hlavní nevýhodu, kterou je vytlačování zájmu o vlastní tělo. Lidé se stávají natolik posedlými svým sportem, že ignorují nebezpečí svého zdraví a potenciální problémy.
Tělo je vizitka, která napovídá o našem charakteru. Říká, jak o sebe pečujeme, jakým způsobem dbáme na své zdraví a kolik jsme ochotni zaplatit za krásu. Mnozí lidé však zájem o svůj vzhled přehánějí a dostávají se tím pádem do fáze, kdy si libují v reakcích okolí, jenž si všímá nadměrné a nepřirozené péče.
Zároveň je ale faktem, že lidé nadávající na kulturistiku jsou buďto lidé, kteří trpí nějakým komplexem, nebo ti, kteří nejsou dostatečně schopní tento sport provozovat. Samotná kulturistika navíc není jen o sportovním výkonu a vůli, ale také o velkých finančních výdajích. Měsíčně se částky v amatérské kulturistice pro radost pohybují v několika tisících korunách jen za bílkoviny a sacharidy. Pokud chcete dělat kulturistiku pro své potěšení, nesmíte počítat peníze – nejste-li na vrcholu, nikdy nebudete z kulturistiky profitovat.
Největším problémem je ale stále doping a především anabolické steroidy. Podle statistik nejsou uživatelé dopingu především profesionální sportovci, jak bychom očekávali, ale zejména mladí lidé s kancelářskou prací. Levné steroidy se pak dají sehnat již od tří korun za tabletu – tyto tablety vám zaručeně zničí orgány, extrémně zvýší agresivitu a v podstatě nastartují jiný život plný problémů.
Čísla jsou zastrašující – lidé umírají v padesáti a to především na infarkt a téměř 60% kulturistů na závodech je pozitivní na dopingové testy. Zároveň je ale nutné podotknout, že mnozí projdou testy podvodem nebo tím, že doping ve správnou chvíli vysadí. Kolik procent tedy užívá doping nelze odhadnout, ale pravděpodobně bude dost vysoké.
Na to, proč se bere doping, existuje velice lehká odpověď: “Protože se dá jednoduše sehnat”. Anabolické steroidy dnes sežene i patnáctiletý mládenec od starších kamarádů a starší lidé je běžně seženou ve fitness střediskách. Pochopitelně byste takovýto fitness měli velice rychle opustit. Ti rozumbradové pak mladým tvrdí, že anabolické steroidy = rychlý způsob nabrání svalů. Což je do jisté míry pravda, ale …
