Když uvedl Steve Jobs v roláku iPad, nedávalo mi to smysl. To zařízení je k ničemu, velká placka s mobilním systémem. K čemu by velkou placku někdo mohl potřebovat, mi jasné nebylo – což v době, kdy jsem Apple produkty slepě miloval, bylo hodně zvláštní. iPad jsem okamžitě zavrhl, nabubřelý telefon jsem prostě nechtěl a nepotřeboval jej ani vidět.
Pak jsem přeci jen iPad viděl u jednoho turisty v Praze, kdy iPad měli snad jen kluci z Digitu. Zamiloval jsem se, tu placku jsem prostě musel mít. Tak jsem si dovezl jeden kousek z Kanady, v přepočtu za patnáct tisíc korun. Po vybalení přišlo naprosto nepopsatelné „wow“. Lidé okolo milovali iPad, zastavovali se a nechápali, co že to vlastně držím v ruce. iPad je nádherný, emoční a stylový, což žádný jiný tablet v sobě nemá. A pravděpodobně ani mít nikdy nebude, tohle prostě umí jen ta jablíčková firma.
Je tak krásný a emoční, že si kvůli němu necháte odstranit jednu ledvinu...
iPad jsem používal furt. Ukazoval jsem přátelům mapy, efekt přetočení stránky v iBooks, prohlížeč, video přehrávač, vždy dokola ty samé aplikace a jejich využití. Paradox byl, že doma jsem iPad na tyto věci nikdy nepoužil. V autě se potřebujete navigovat na menším telefonu, nikoli na 10“ placce. Surfování na tabletu, když vedle sebe máte ultrabook s Flash technologií, nedává moc smysl. Psaní na klávesnici je pomalé a těžké, důležitá data mám stejně na disku (a do 64GB iPadu je nedostanu, anebo neotevřu), desktopové aplikace neotevřu i kdybych se na hlavu stavěl a necelý kilogram váhy (s obalem) v ruce není ideální pro relaxaci v posteli či na gauči.
iPad jsem prodal, používal ultrabook a nad tablety zanevřel.
Nedávno jsem si koupil Samsung Galaxy Tab 2, 7.0“. Byl přece tak úžasně maličký, akorát do ruky. Android byl stabilní, tak příjemně rychlý, ještě když si představíte Custom ROM uvnitř. A cena! Výborná cena, pár papírků a tablet už se může mazlit ve vašich rukou. Nechal jsem se zlanařit, našel si miliardu morálních důvodů k obhajobě, proč si jej koupit a tak jsem byl o další pitomost bohatší (a o pár tisíc chudší).
První dva dny jsem nahrával ROMky, našel tu správnou, tablet nastavil, zjistil, že dodnes není pořádný a hezký emailový klient pro Exchange, sesynchronizoval data, připravil tablet k používání. Pak jsem jej odložil do kastlíku v autě. Párkrát jsem jej zkoušel používat, dokonce jsem kvůli tomu nahrál do Lumie Tango update (kvůli WiFi sdílení internetu), měl jej asi dvakrát v kavárně… a pak si na něj vzpomněl až za týden, kdy každou chvilku mrzutě pípal, protože potřeboval nabít. Zítra si ho vezmu domů, do postele, a budu se s ním mazlit. Anebo pozítří, vezmu si jej do kanceláře. Ne, dobře, o víkendu si jej vezmu na grilovačku ke kamarádovi. Anebo ho nechám v autě? Tam se přece hodí! Ne, tablet jsem nevytáhl. Používal jsem telefon, desktop, prostě cokoli jiného než tablet, co mrzutě ležel v autě.
Je tak ňuňu. Tak mazlící, ideálně veliký, lehounký. Akorát úplně k ničemu
Nebyl přitom problém v Androidu, ani ve vrzajícím krytu Galaxy Tabu, ani ve velikosti či rozlišení. Problém byl v tom, že tablety jsou na hovno, protože vás omezují. Nespustíte na nich v případě nouze PSD soubor, nemáte všechna svá data, nemůžete rychle a pohodlně multitaskingovat, nemůžete udělat složitější operaci. Můžete si samozřejmě matlat prstem, ale jakmile budete chtít upravit fotku, musíte zapínat desktop. Posloucháte hudbu, ale jakmile chcete něco rychle a jednoduše stáhnout, rozbalit a naimportovat do knihovny, potřebujete zase desktop. Cokoli potřebujete, na tabletu jednoduše a rychle neuděláte. Tablet je prostředník, omezení do ruky, které není pohodlné ani praktické, jen líbivé a emoční.
Jestli se můj názor změní, tak jedině s příchodem Windows 8 tabletu v kombinaci Metro + Aero. Matlání prstem, napojení na 25GB SkyDrive, desktopové aplikace, podpora všech souborů známých z desktopu či promyšlená synchronizace. Nyní je ale resumé naprosto jasné – tablety jsou na hovno! Snad i drápání se v zadku je efektivnější než matlání po tabletu.
Ruslan Botsyurko: Já bych s tebou tak úplně nesouhlasil Patriku. Je mi jasný, že článek na blogu je subjektivní záležitost a taky to tak beru, ale musíš počítat taky s tím, že ty kvůli práci trávíš spoustu času u PC, kde je samozřejmě spousta věcí pohodlnější a efektivnější než na tabletu, ne všichni jsou na tom ale stejně. Já si na 7″ PlayBooku rád po ránu a před spaním přečtu noviny v aplikaci ČT24, sem tam projedu G+ a Facebook, k obědu si vždycky připojím tablet přes HDMI k velký televizi v obýváku a pustím si Partičku nebo Ano, šéfe. Několikrát už jsem se učil na zkoušku jen z PlayBooku díky aplikaci Kindle, cestou do školy si v tramvaji můžu prolistovat materriály a už jsem párkrát i odebíral anamnézu do tabletu. Takže bych to nebral tak úplně jako že na tabletu jde všechno hůř než na desktopu a slouží jen k předvádění. Jasně, Photoshop si na něm neotevřeš a nenahradí ti v práci PC, na základní úpravy fotek ale podle mě bohatě stačí třeba online editor pixlr.com, hudbu si do něj taky bez problémů stáhnu a s multitaskingem jsem maximálně spokojený, ale to je věc jiného OS.
